Kolik rovnosti náš jazyk potřebuje?

Jazyk je mocný nástroj. Nejde jen o odraz kultury a společnosti, ale může to také ovlivnit náš vývoj a myšlení. Jazyk je proto důležitým tématem debaty o rovnosti. To, že v němčině je množné číslo tvořeno mužskou formou (tj. „Řidiči autobusů“ nebo „pekaři“), bylo feministkou před očima trn.

Od té doby se mnoho lidí snaží najít jazyk, který vyhovuje oběma pohlavím. Někdy píší „řidiči autobusů“ nebo „řidiči autobusů“ nebo dokonce „řidiči autobusů“. Toto takzvané „rozdělení“ je v některých federálních státech dokonce povinné pro veřejnou službu a ve školách, také pro reklamu na pracovní místa je podle evropského práva povinné.

Ale je to také trapné. Jen velmi málo jich používá ve svém každodenním slangu.

Studenti se stanou Studentx

K vyřešení problému navrhl berlínský profesor Lann Hornscheidt nový, neutrální konec slova: -x. Pro adresu, která by znamenala: „Milý Studentx“ (mluvený: Studentix). Nebo „Velmi poctěný Profx. Lann Hornscheidt“. Zní to divně a mnohým to může připadat absurdní. Ale musíme si také pamatovat: Lann Hornscheidt je profesorem genderových studií a analýzy řeči na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Je tedy její prací myslet na takové otázky.

Nalezené jídlo pro ženy nenávistí

Když však před několika týdny zmizela na sociálních sítích její návrhy, setkala se s hanbou. Uvítala nejen výsměch a nepochopení, ale také násilnou nenávist. Když Hornscheidt poprvé zveřejnila průvodce na jaře 2014, podle agentury Faz.net obdržela „hrozby smrti, zaslané fantazie a znásilnění“. Trochu x se špatnými následky.

Samozřejmě lze rozdělit, zda skutečně potřebujeme takový rodově neutrální jazyk. Ale stojí za to tolik vzrušení? Například ve Švédsku bylo rodově neutrální zájmeno „slepice“ zavedeno bez velkého nadšence, kromě „hon“ (jí) a „han“ (on). Nyní se používá pravidelně, dokonce i v novinách nebo na webových stránkách, aniž by to pokaždé následovalo hovno.

Lann Hornscheidt upozorňuje také na skupinu, které se do debaty zatím dostalo malé pozornosti: lidé, kteří se necítí jako žena ani muž. Sám Hornscheidt patří do této skupiny, a proto dokonce změnil své křestní jméno: narodila se jako Antje Hornscheidt.

V rozhovoru pro Tagesspiegel vysvětluje: „Mnoho lidí se neidentifikuje s tím, že jsou žena nebo muž, mnozí nechtějí být jedním nebo druhým, všechny jazykové změny se předtím pokusily zviditelnit ženy. jít dále a překračovat genderové myšlenky, také obrazně. “

Nezáleží na tom, zda -x převládá nebo ne: je děsivé, jak lidé reagují na takové myšlenkové experimenty. Mnoho feministek a genderových vědců má nedávno na internetu podobné zkušenosti jako berlínská vědkyně. Byla by škoda, kdyby nenávist potlačovala odvážné návrhy.